PARALÝZA!

PARALÝZA?

Rozhodovací paralýza! 

Ochromení v nečinnosti!

A sebeobviňování: " Jsem blbá! Jsem líná! Zase se flákám, prokrastinuju!

Jak to, že se nemůžu rozhodnout? Donutit!"

Co je za tím? Proč nás to zastaví, sešněruje, zablokuje?

Nemůžeme se hnout z místa.

Tělo nejde do akce.

Mozek máme ochromený.

Osobně s tím mám vlastní žitou zkušenost. 

Někdy je to strach z budoucna.

Přenesený strach z minula.

Neudělat chybu. Nedovolit si chybu. Rozhodnout se správně. 

Někdy neznáme svoje priority. Neuvědomujeme si svoje potřeby. 

Takže vědět, co je pro mě důležité! Co jsem fakt já.

Kde jsou moje hranice. Co už je přes čáru.

A někdy si nedovolíme vědomě odpočinout.

Nabírání síly bereme jako selhání. Zbytečný luxus, který nemáme.

Co vám pomůže se rozhodnout?

Co vám pomůže jít do akce?

Rutina, strategie, plány.

V klidu a předem si to představit a zkoušet si varianty. 

V čem se dobře cítíte? 

Co je pro vás představitelné?

Co je pro vás ještě únosné?

Kde jsou vaše hranice?

Jaké máte potřeby?

Jaké máte priority!

Můžete se rozhodnout, že to zvládnete. SAMI.

Můžete to SDÍLET či POŽÁDAT o pomoc.

V tomhle mraveništi je nás víc. Mnoho.

Každý žijeme svůj uzavřený svět.

A na ostatní často pohlížíme s představou, že ONI jsou za vodou. že ONI tohle neřeší.

CO a KDO by vám v tom mohl pomoct?

Kdyby o tom věděl někdo blízký a podpořil vás?

Komu byste o tom chtěli říct? S kým to chcete probrat? Komu můžete zavolat?

Kdo je tu PRO VÁS?

A můžete si zvolit i mentálního pomocníka. Svého superhrdinu se super schopnostmi. Ten dokáže všechno. Má to zmáknuté. Ten ví, jak na to.

Stačí jeho obrázek, kresba, představa, pojmenování.

Jsme tvorové s představivostí.

Takže nás superhrdina, OCHRÁNCE, může držet za ruku či obejmout, když se na to cítíme být sami.

Přeji všem, ať se v tom našem mraveništi umíme rozhlížet.

Obejmout se. A chytit za ruku sebe či druhé. 

A naslouchat či zavolat.

Jedeme v tom SPOLU.