Můj fialový zubní kartáček

Koho někdy chytla bolest zubů, tak ví jak je to OBTĚŽUJÍCÍ až PARALYZUJÍCÍ.

Jednu svou dovolenou jsem si takto užila se svým kamarádem šestou dole. Pravidelnou kontrolu jsem zrovna odkládala pro dostatek jiných AKTUÁLNÍCH povinností, s VYŠŠÍ PRIORITOU. Svůj čas jsem potřebovala věnovat někomu a něčemu jinému.

A i dnes jsem ranní hygienu trochu urychlila a daný zoubek jenom polechtala kartáčkem. Jako i několik předchozích dnů. A on se teď hlásí. Nezlobí. Nestěžuje si. Ale není mu dobře. Potřeboval by znovu polechtat po povrchu. Namasírovat a očistit.

A tak vyběhnu na roh do lékárny a jdu si pro svůj zoubek koupit kartáček.

Vybírám. Mají samé OSVĚDČENÉ značky. Všechno kvalitní a drahé PRVOTŘÍDNÍ výrobky.

Moje první DILEMA. Jeden nebo rovnou tři za zvýhodněnou cenu? I tak nadsazenou!

Šla bych do levnější varianty. Ideálně 3 v jednom. Ale vadí mi ty barvy. Druhé DILEMA. Černá, tmavě zelená a bílá. Nic pozitivního. NUDA. Šeď! Běžnost.

Když já TEĎ NUTNĚ potřebuji barvy. Živé barvy! Něco ŽENSKÉHO!? Výjimečně na mě mrkne jeden růžový a druhý fialový.

Jasně. Není to přece o kartáčku. Ale o mém zájmu o sebe. O PÉČI O SEBE. O čase pro sebe. A když už, tak i o barvě pro sebe. A tohle období mě vrací ke mě. CHCI HO! Kreditkou zaplatím cenu ve výši dnešního oběda a odnáším si svého nového fialového pomocníka.

Jojo, toto moje zoubky chtěly!

A oběd také bude. MÁM SE PŘECE RÁDA!

Nebo že bych se pro tentokrát v poledne spokojila se suchými rohlíky?